{"id":467,"date":"2022-08-22T21:49:58","date_gmt":"2022-08-22T19:49:58","guid":{"rendered":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/?p=467"},"modified":"2022-08-22T21:49:58","modified_gmt":"2022-08-22T19:49:58","slug":"dejiny-modlitby-svateho-ruzence-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/?p=467","title":{"rendered":"D\u011bjiny modlitby svat\u00e9ho r\u016f\u017eence"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Text: PhDr. Radom\u00edr Mal\u00fd<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong><em>V\u0161eobecn\u011b se m\u00e1 za to, \u017ee modlitba r\u016f\u017eence je d\u00edlem sv. Dominika z po\u010d\u00e1tku 13. stolet\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b tento v\u00fdznamn\u00fd sv\u011btec m\u00e1 na n\u00ed sv\u016fj velik\u00fd pod\u00edl, nicm\u00e9n\u011b pokl\u00e1dat r\u016f\u017eenec za jeho d\u00edlo je nep\u0159esn\u00e9. Tato zn\u00e1m\u00e1 a \u00fa\u010dinn\u00e1 forma modlitby m\u00e1 toti\u017e sv\u016fj del\u0161\u00ed historick\u00fd v\u00fdvoj.<\/em><\/strong><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Starov\u011bk\u00e9 ko\u0159eny sv. r\u016f\u017eence a sv. Dominik<\/h3>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>U\u017e v k\u0159es\u0165ansk\u00e9m starov\u011bku poustevn\u00edk sv. Pavel z Th\u00e9b (4. stolet\u00ed) doporu\u010doval neust\u00e1l\u00e9 opakov\u00e1n\u00ed nau\u010den\u00fdch modliteb jako prost\u0159edek r\u016fstu v duchovn\u00edm \u017eivot\u011b. V 7. stolet\u00ed potom biskup Ildefons ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m Toledu nal\u00e9hav\u011b vyz\u00fdval k \u010dast\u00e9mu opakov\u00e1n\u00ed and\u011blsk\u00e9ho pozdravu Zdr\u00e1vas Maria v soukrom\u00e9 modlitb\u011b (tehdy je\u0161t\u011b bez dodatku &#8222;Svat\u00e1 Maria, Matko Bo\u017e\u00ed&#8230;&#8220;).<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Pod vlivem t\u011bchto idej\u00ed c\u00edrkev ve 12. stolet\u00ed v N\u011bmecku a v It\u00e1lii \u0161\u00ed\u0159ila modlitbu tvz. mari\u00e1nsk\u00e9ho \u017ealt\u00e1\u0159e. Duchovn\u00ed m\u011bli povinnost modlit se denn\u011b 150 \u017ealm\u016f. Byla snaha &nbsp;zapojit do tohoto i laiky. Proto\u017ee byli p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b negramotn\u00ed a neznal\u00ed latiny, doporu\u010dovali kn\u011b\u017e\u00ed nahradit v jejich p\u0159\u00edpad\u011b 150 \u017ealm\u016f 150 libovoln\u00fdmi mari\u00e1nsk\u00fdmi modlitbami, nemusely to b\u00fdt jenom Zdr\u00e1vasy. Aby se dob\u0159e po\u010d\u00edtalo, uv\u00e1zalo se 10 kam\u00ednk\u016f na \u0161\u0148\u016fru, v\u011b\u0159\u00edc\u00ed se m\u011bl na prvn\u00edm kam\u00ednku pomodlit mari\u00e1nskou modlitbu, kterou 10 kr\u00e1t opakoval &#8211; a pot\u00e9 na dal\u0161\u00edm des\u00e1tku se pomodlit jinou. Neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159edpis, jak\u00e9 modlitby maj\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00ed recitovat, z\u00e1le\u017eelo to na jejich svobodn\u00e9 volb\u011b. Tyto prov\u00e1zky s kam\u00ednky se za\u010daly u\u017e tenkr\u00e1t naz\u00fdvat &#8222;rosarium&#8220;, tj. zahrada r\u016f\u017e\u00ed, v\u011bnovan\u00fdch Pann\u011b Marii, odtud \u010desk\u00fd n\u00e1zev &#8222;R\u016f\u017eenec&#8220;.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Matka Bo\u017e\u00ed se r. 1214 zjevila sv. Dominikovi, zakladateli \u0159\u00e1du kazatel\u016f (dominik\u00e1ni), kte\u0159\u00ed se v t\u00e9 dob\u011b v\u011bnovali p\u0159edev\u0161\u00edm obr\u00e1cen\u00edm bluda\u0159\u016f albigensk\u00fdch na katolickou v\u00edru. \u0158ekla mimo jin\u00e9: &#8220; \u0160i\u0159 m\u016fj \u017ealt\u00e1\u0159, jestli\u017ee chce\u0161 tyto zatvrzel\u00e9 du\u0161e obr\u00e1tit!&#8220; Dominik uposlechl, j\u00edm zalo\u017een\u00fd \u0159\u00e1d se stal velk\u00fdm \u0161i\u0159itelem tohoto tzv. mari\u00e1nsk\u00e9ho \u017ealt\u00e1\u0159e, p\u0159edch\u016fdce dne\u0161n\u00edho r\u016f\u017eence. Dominik\u00e1ni t\u00e9\u017e zav\u00e1d\u011bli m\u00edsto libovoln\u00fdch modliteb, je\u017e se m\u011bly opakovat, and\u011blsk\u00e9 pozdraven\u00ed Zdr\u00e1vas Maria a propagovali rozj\u00edm\u00e1n\u00ed o \u017eivot\u011b Krista a Panny Marie jako sou\u010d\u00e1st t\u00e9to pobo\u017enosti.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Dominik z Prus a bl. Alan de la Roche<\/h3>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>\u00dapadek c\u00edrkve, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo ve 14. a 15. stolet\u00ed v d\u016fsledku rozkolu na pape\u017esk\u00e9m stolci a renesan\u010dn\u00edho my\u0161len\u00ed, odsunul modlitbu mari\u00e1nsk\u00e9ho \u017ealt\u00e1\u0159e do zapomn\u011bn\u00ed. Na jej\u00edm vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed m\u00e1 hlavn\u00ed z\u00e1sluhu reformn\u00ed katolick\u00e9 hnut\u00ed zvan\u00e9 &#8222;Devotio moderna&#8220; (Nov\u00e1 zbo\u017enost), je\u017e zas\u00e1hlo p\u0159edev\u0161\u00edm kl\u00e1\u0161tery kartuzi\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. Z tohoto prost\u0159ed\u00ed vze\u0161el i bl. Tom\u00e1\u0161 Kempensk\u00fd , autor dosud st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00edho mystick\u00e9ho spisu &#8222;O n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed Krista&#8220;.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>V kartuzi\u00e1nsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e v Trev\u00edru \u017eil v 15. stolet\u00ed mnich a teolog Dominik z Prus, pravd\u011bpodobn\u011b polsk\u00e9ho p\u016fvodu. Ten se sv\u00fdm \u0159\u00e1dov\u00fdm spolubratrem Adolphem &nbsp;z Essenu dosavadn\u00ed mari\u00e1nsk\u00fd \u017ealt\u00e1\u0159, st\u00e1le \u010dast\u011bji naz\u00fdvan\u00fd ji\u017e &#8222;r\u016f\u017eencem&#8220;, prohloubil t\u00edm zp\u016fsobem, \u017ee stanovil podle evangel\u00ed\u00ed t\u00e9ma k rozj\u00edm\u00e1n\u00ed. Tak vznikly &#8222;radostn\u00fd, bolestn\u00fd a slavn\u00fd&#8220; r\u016f\u017eenec. Nem\u011blo to ov\u0161em dne\u0161n\u00ed formu. Dominik z Prus p\u0159edlo\u017eil k rozj\u00edm\u00e1n\u00ed podle evangeli\u00ed 14 ud\u00e1lost\u00ed a n\u00e1m\u011bt\u016f z d\u011btstv\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ova, 6 z jeho ve\u0159ejn\u00e9 \u010dinnosti, 22 z jeho umu\u010den\u00ed a 7 z jeho zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>R. 1460 se Panna Maria zjevila v dominik\u00e1nsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e v Dinanu ve francouzsk\u00e9 Bretani bl. Alanovi de la Roche a vyzvala jej k mis\u00edjn\u00ed &nbsp;\u010dinnosti ve prosp\u011bch r\u016f\u017eence. \u0158ekla, \u017ee je nej\u00fa\u010din\u011bj\u0161\u00ed zbra\u0148 k z\u00e1chran\u011b lidstva p\u0159ed nep\u0159\u00e1teli k\u0159es\u0165anstva, co\u017e se t\u00fdkalo tenkr\u00e1t na v\u00fdsost aktu\u00e1ln\u00edho tureck\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed. Bl. Alan uposlechl, jezdil po Francii, po N\u011bmecku i jin\u00fdch zem\u00edch, v\u0161ude hl\u00e1sal pot\u0159ebu \u010dast\u00e9 modlitby r\u016f\u017eence a zakl\u00e1dal tvz. r\u016f\u017eencov\u00e1 bratrstva, je\u017e se zavazovala k jeho denn\u00ed recitaci a rozj\u00edm\u00e1n\u00ed. P\u0159i jeho k\u00e1z\u00e1n\u00edch doch\u00e1zelo k \u010detn\u00fdm obr\u00e1cen\u00edm a z\u00e1zrak\u016fm. Bl. Alan tak\u00e9 zavedl, \u017ee p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm des\u00e1tkem se v\u011b\u0159\u00edc\u00ed je\u0161t\u011b modlili Ot\u010den\u00e1\u0161.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Ne v\u0161ude ale byla modlitba sv. R\u016f\u017eence p\u0159ij\u00edm\u00e1na s nad\u0161en\u00edm. V benedikt\u00fdnsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e v St. Polten v Rakousku dodnes ukazuj\u00ed n\u00e1hrobek opata, jeho\u017e mni\u0161i vyhnali, proto\u017ee prosazoval v kl\u00e1\u0161te\u0159e tuto modlitbu. Zem\u0159el mimo svou \u0159eholn\u00ed komunitu a a\u017e po mnoha letech mohly b\u00fdt jeho ostatky p\u0159evezeny zp\u011bt. Odp\u016frc\u016fm r\u016f\u017eence nahr\u00e1valo, \u017ee tajemstv\u00ed k rozj\u00edm\u00e1n\u00ed nebyla p\u0159esn\u011b d\u00e1na, k t\u011bm, kter\u00e1 stanovil Dominik z Prus, p\u0159id\u00e1vala lidov\u00e1 zbo\u017enost bez kontroly u\u010ditelsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu c\u00edrkve mnoh\u00e1 dal\u0161\u00ed, tak\u017ee hrozilo nebezpe\u010d\u00ed pl\u00ed\u017eiv\u00e9ho proniknut\u00ed hereze do t\u00e9to formy zbo\u017enosti.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Sv. Pius V. a sou\u010dasn\u00e1 podoba modlitby sv. r\u016f\u017eence<\/h3>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>R. 1566 usedl na stolec sv. Petra sv. Pius V., dominik\u00e1n, asketa a velk\u00fd reform\u00e1tor c\u00edrkve v duchu Tridentsk\u00e9ho koncilu. Ten pevn\u011b v\u011b\u0159il slov\u016fm Panny Marie, je\u017e \u0159ekla v soukrom\u00e9m zjeven\u00ed jeho spolubratr\u016fm sv. Dominikovi a bl. Alanovi, \u017ee pr\u00e1v\u011b tato modlitba disponuje nej\u00fa\u010din\u011bj\u0161\u00ed silou, jak zastavit \u0161\u00ed\u0159en\u00ed herez\u00ed, napomoci obr\u00e1cen\u00ed du\u0161\u00ed a zachr\u00e1nit k\u0159es\u0165anstv\u00ed p\u0159ed agres\u00ed nek\u0159es\u0165ansk\u00fdch vojsk. Pius V. vid\u011bl zoufalou situaci tehdej\u0161\u00ed c\u00edrkve, ohro\u017een\u00e9 lavinovit\u00fdm \u0161\u00ed\u0159en\u00edm protestantismu a tureck\u00fdm lo\u010fstvem, nach\u00e1zej\u00edc\u00edm se u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 u italsk\u00fdch b\u0159eh\u016f. Vsadil proto v\u0161echno na r\u016f\u017eenec. R. 1569 v apo\u0161tolsk\u00e9 konstituci &#8222;Consueverit&#8220; zavedl tuto modlitbu v cel\u00e9 c\u00edrkvi. Aby zabr\u00e1nil nekontrolovan\u00e9mu pronik\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch spont\u00e1nn\u011b vytvo\u0159en\u00fdch tajemstv\u00ed, poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z lidov\u00e9 zbo\u017enosti lid\u00ed ve v\u00ed\u0159e nevzd\u011blan\u00fdch, ustanovil za z\u00e1vazn\u00e1 n\u00e1m dodnes zn\u00e1m\u00e1 tajemstv\u00ed v po\u010dtu 15 (5 radostn\u00fdch, 5 bolestn\u00fdch, 5 slavn\u00fdch). K and\u011blsk\u00e9mu pozdraven\u00ed dodal je\u0161t\u011b &nbsp;prosbu &#8222;Svat\u00e1 Maria, Matko Bo\u017e\u00ed&#8230;&#8220;. Sv. Pius V. je tedy z moci u\u010ditelsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu tv\u016frcem dne\u0161n\u00ed doby sv. r\u016f\u017eence a vyzval celou c\u00edrkev, aby se jej horliv\u011b modlila.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>V\u00fdsledky se dostavily. 7. \u0159\u00edjna r. 1571 zv\u00edt\u011bzila spojen\u00e1 k\u0159es\u0165ansk\u00e1 vojska v n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b u Lepanta nad n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed tureckou p\u0159esilou, \u010d\u00edm\u017e byla Evropa zachr\u00e1n\u011bna. Rovn\u011b\u017e tak katolick\u00e1 c\u00edrkev se &nbsp;ubr\u00e1nila my\u0161lenkov\u00e9mu n\u00e1poru protestantismu, katolick\u00e9 st\u00e1ty ji\u017en\u00ed Evropy si uh\u00e1jily svou identitu.&nbsp;<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>S r\u016f\u017eencem v ruce vyz\u00edval kapuc\u00edn Marco d\u00b4 Aviano r. 1683 u V\u00eddn\u011b spojen\u00e9 katolick\u00e9 odd\u00edly pod velen\u00edm polsk\u00e9ho kr\u00e1le Jana Sobiesk\u00e9ho k obran\u011b m\u011bsta p\u0159ed obrovskou tureckou p\u0159esilou &#8211; a proti v\u0161emu o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161lo v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Zhruba v t\u00e9\u017ee dob\u011b sv. Ludv\u00edk Maria Grignion de Montfort se s nad\u0161en\u00edm v\u011bnoval r\u016f\u017eencov\u00e9mu apo\u0161tol\u00e1tu ve francouzsk\u00e9m kraji Vend\u00e9e &#8211; a pr\u00e1v\u011b tento kraj dok\u00e1zal o sto let pozd\u011bji vzdorovat i za cenu mu\u010dednick\u00e9 krve jakob\u00ednsk\u00fdm osv\u00edcensk\u00fdm tyran\u016fm.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Panna Maria ve sv\u00fdch zjeven\u00edch dala n\u011bkolikr\u00e1t jednozna\u010dn\u011b najevo, \u017ee mezi v\u0161emi modlitbami up\u0159ednost\u0148uje pr\u00e1v\u011b sv. r\u016f\u017eenec. &nbsp;V Lurdech se sv. Bernardet\u011b zjevila s r\u016f\u017eencem v ruce, ve Fatim\u011b vyzvala k jeho \u010dast\u00e9 modlitb\u011b a vyslovila p\u0159\u00e1n\u00ed, aby se po ka\u017ed\u00e9m des\u00e1tku p\u0159id\u00e1vala prosba&nbsp;<em>&#8222;Pane Je\u017e\u00ed\u0161i, odpus\u0165 n\u00e1m na\u0161e h\u0159\u00edchy, uchra\u0148 n\u00e1s od pekeln\u00e9ho ohn\u011b a p\u0159ive\u010f do nebe v\u0161echny du\u0161e, zvl\u00e1\u0161\u0165e ty, kter\u00e9 tv\u00e9ho milosrdenstv\u00ed nejv\u00edce pot\u0159ebuj\u00ed.&#8220;&nbsp;<\/em>Tato tvz. &#8222;Fatimsk\u00e1 vlo\u017eka&#8220; se &nbsp;stala ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed modlitby r\u016f\u017eence.&nbsp;<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>V obdob\u00ed II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a po n\u00ed se &nbsp;staly pov\u011bstn\u00fdmi tvz. &#8222;r\u016f\u017eencov\u00e9 k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy&#8220; (kruci\u00e1ty), kdy se katol\u00edci masov\u011b zapojovali do modliteb r\u016f\u017eence na ur\u010dit\u00fd \u00famysl. Katolick\u00fd kn\u011bz v USA Patrick Peyton z kongregace Sv. K\u0159\u00ed\u017ee vyhl\u00e1sil b\u011bhem v\u00e1lky r\u016f\u017eencovou kruci\u00e1tu za jej\u00ed ukon\u010den\u00ed. Tato my\u0161lenka inspirovala rakousk\u00e9ho franti\u0161k\u00e1na P. Petra Pawliczka k vyhl\u00e1\u0161en\u00ed r\u016f\u017eencov\u00e9 kruci\u00e1ty za odchod sov\u011btsk\u00fdch vojsk z rakousk\u00e9ho \u00fazem\u00ed. Do tohoto modlitebn\u00edho boje se zapojilo p\u0159es 700 tis\u00edc lid\u00ed. &nbsp;Stalo se, co nikdo neo\u010dek\u00e1val: Sov\u011btsk\u00e1 vojska r. 1955 opustila zemi.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Pape\u017e sv. Jan Pavel II (1978 &#8211; 2005), zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdm hlubok\u00fdm vztahem k t\u00e9to modlitb\u011b, nav\u00e1zal na odkaz Dominika z Prus a ke t\u0159em typ\u016fm sv. r\u016f\u017eence ( radostn\u00fd, bolestn\u00fd a slavn\u00fd) p\u0159ipojil je\u0161t\u011b tvz. r\u016f\u017eenec sv\u011btla, jen\u017e reflektuje n\u00e1m\u011bty k rozj\u00edm\u00e1n\u00ed z ve\u0159ejn\u00e9 \u010dinnosti Spasitele. Pr\u00e1v\u011b od Dominika z Prus tato t\u00e9mata poch\u00e1zej\u00ed.<\/strong><strong>Modlitba sv. r\u016f\u017eence, jak j\u00ed dnes zn\u00e1me, nen\u00ed tedy um\u011bl\u00fdm v\u00fdtvorem n\u011bjak\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti, by\u0165 i sv\u011bteck\u00e9, ale v\u00fdsledkem organick\u00e9ho v\u00fdvoje zbo\u017enosti c\u00edrkve a neust\u00e1l\u00e9 kontinuity jej\u00ed nauky a jej\u00edch forem spirituality, nad nimi\u017e bd\u00ed Duch Svat\u00fd. U\u017e proto si zasluhuje nejen \u00factu, ale t\u00e9\u017e &#8222;aktivn\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed&#8220;. Dejiny c\u00edrkve mohou vydat mnoho sv\u011bdectv\u00ed o tom, \u010deho bylo d\u00edky t\u00e9to modlitb\u011b dosa\u017eeno.&nbsp;<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Nejv\u00fdmluvn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem je Japonsko, kde v 19. stolet\u00ed mision\u00e1\u0159i, domn\u00edvaj\u00edc\u00ed se, \u017ee k\u0159es\u0165anstv\u00ed zde bylo u\u017e v 17. stolet\u00ed krvav\u00fdm pron\u00e1sledov\u00e1n\u00edm vyhlazeno, najednou objevili domorod\u00e9 katol\u00edky, kte\u0159\u00ed si uchovali neporu\u0161enou v\u00edru po n\u011bkolik generac\u00ed cel\u00fdch 200 let. Bez p\u00edsma sv., beze M\u0161e sv. a bez sv\u00e1tost\u00ed, jedin\u00e9, co jim z\u016fstalo, byly r\u016f\u017eence, kter\u00e9 jim jejich p\u0159edkov\u00e9, ji\u017e podstoupili v 17. stolet\u00ed mu\u010dednickou smrt\u00ed pro Krista, je\u0161t\u011b sta\u010dili p\u0159edat. R\u016f\u017eenec jim zachr\u00e1nil pravou katolickou v\u00edru. K\u00e9\u017e by se tak stalo i dnes, d\u016fv\u011b\u0159ujme!<\/strong>Se svolen\u00edm PhDr. Mal\u00e9ho p\u0159evzato z \u010dasopisu IMMACULATA \u010d 135<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Text: PhDr. Radom\u00edr Mal\u00fd V\u0161eobecn\u011b se m\u00e1 za to, \u017ee modlitba r\u016f\u017eence je d\u00edlem sv. Dominika z po\u010d\u00e1tku 13. stolet\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b tento v\u00fdznamn\u00fd sv\u011btec m\u00e1 na n\u00ed sv\u016fj velik\u00fd pod\u00edl, nicm\u00e9n\u011b pokl\u00e1dat r\u016f\u017eenec za jeho d\u00edlo je nep\u0159esn\u00e9. Tato zn\u00e1m\u00e1 a \u00fa\u010dinn\u00e1 forma modlitby m\u00e1 toti\u017e sv\u016fj del\u0161\u00ed historick\u00fd v\u00fdvoj. Starov\u011bk\u00e9 ko\u0159eny sv. r\u016f\u017eence a [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[16],"tags":[],"class_list":["post-467","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ruzenec"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/467","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=467"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/467\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":468,"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/467\/revisions\/468"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=467"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=467"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/bratrstvo.svatymichalbrno.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=467"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}