Sv. Klement Maria Hofbauer již jako dítě rád chodíval do samoty, aby se tam podle příkladu své matky modlil sv. růženec. Své bratry a sestry dětským svým způsobem napomínal, aby činili totéž. Často je ujišťoval, že touto modlitbou dosáhl vždy všeho, čeho si žádal. Říkával: „Růženec je mou knihovnou. Když mám breviář a růženec, nepotřebuji nic jiného.“ Sám míval skoro vždy růženec v ruce: doma, ve zpovědnici, na cestě i na nejživějších ulicích vídeňských.  Velmi mnoho hříšníků obrátil modlitbou růžence na pravou víru: zednáře, protestanty, vlažné katolíky, zvláště však mladé lidi. Uslyšel- li někdy, že nemocný je zatvrzelý a nechce přijmouti svaté sátosti, šel k němu ozbrojen svatým růžencem. „Mám- li kdy se pomodliti růženec, jsem si jist úspěchem.“ Svým žákům rád rozdával růženečky, aby mohli pohodlně i na ulici hovořiti se svou milou matkou, aniž to kdo pozoroval.